Mamiya 645
Mamiya 645 je luxusní foťák. Kamarád Tomáš Vítek mi ji na měsíc půjčil, protože ji chtěl prodat. Tak jsem ji prubnul s Ilfordem Delta 400, který jsem pak vyvolal standardně v Ilfotec DD-X. Mé dojmy a výsledné fotografie můžete vidět v tomto videu. Snad se bude líbit.
Portra 400 - dosavadní dojmy
Od prvního svitku Portra 400 to bylo už pár měsíců a hlavně pár dalších odfocených filmů. Portru 400 jsem fotil ve formátech 35mm i 120. Je to super film. Líbí se mi jeho nekontrastnost, jemnost, lehkost. Snadno se exponuje a hodně odpustí. Pro amatéra je vlastně lepší než amatérské filmy, které mají nižší expoziční pružnost a nemají slitování (alespoň oproti Portře).
Portra 400 je skvělá, když ji naexponujete správně nebo přeexponujete. Nedoporučuju podexponovat. Já sice rád Portru trochu kontrastnější, než se dneska obvykle fotí, ale kontrastu je lepší docílit až při skenování a film exponovat skutečně hodně. Všechny fotografie, co tu vidíte, jsem exponoval na stíny.
Myslím, že do budoucna budu exponovat na stíny + 1EV a uvidíme. Taky mě hodně zaujal výkon toho filmu při ostrém kontrastním světle. Ty přechody mezi světly a stíny zvládá skvěle, vypadá to přirozeně a mnohem lépe než, jak to podá digitální snímač. Už se těším až nabiju Portru 160 a zkusím ji za poledního Slunce.
Fotografie foceny na F100 + Carl Zeiss 50/1.4 Planar nebo Olympus OM-4 Ti s 50/1.8
Níže 35mm film, pro fotografie na svitkový film mrkněte předchozí článek.
Anička na Portře 400
Během léta moc času fotit nemám, ale s Aničkou jsem se jeden podvečer trhnul, vzal Mamiyu 67 s 645 zádama a 110/2.8 objektiv, společně s 50 mm objektivem a šel dofotit jednu naloadovanou Portru 400. Hipsterská část mého já někde schválně neořezala filmové rámečky 🙂
U jedné fotky bylo nutné vzdát se barvy, protože lens flare nebyl vůbec lichotivý.